Co způsobuje strach z hluku u psa?
Ohňostroje
Hromy
Tato stránka obsahuje informace o strachu u psů ve spojení s hlukem. V případě, že po jejich přečtení budete mít další otázky, kontaktujte, prosím, svého veterináře.
Strach a úzkost jako reakce na hluk, někdy také fóbie ve spojení s hlukem, je jednou z nejčastějších poruch chování u psů. Přibližně 50% populace psů reaguje úzkostně na nějaký druh zvuku.
Častými spouštěči jsou náhlé hlasité zvuky, jako jsou ohňostroje, bouřky, výstřely, zvuky motorů a stavebních prací.
Typické příznaky úzkosti a strachu u psů zahrnují lapání po dechu, třes, popocházení, vyhledávání lidí, skrývání se nebo snaha uniknout, odmítání jídla, nevhodné močení nebo defekace, výraz obličeje a řeč těla svědčící o stresu. Únikové chování, včetně skrývání se, může mít za následek sebepoškozování a/nebo poškození majetku majitele.
Strach a úzkost ve spojení s hlukem působí na psa, který ji prožívá, bez ohledu na vyvolávající příčinu negativně. Jestliže pes nemá adekvátní způsob, jak tyto situace zvládat, je jeho welfare narušeno.
Čti více
Typické příznaky úzkosti a strachu u psů zahrnují lapání po dechu, třes, popocházení, vyhledávání lidí, skrývání se nebo snaha uniknout, odmítání jídla, nevhodné močení nebo defekaci, výraz obličeje a řeč těla svědčící o stresu. Studie prokázaly, že majitelé jsou k příznakům úzkosti u svého psa hodně vnímaví, a že zvířata s úzkostlivými reakcemi na hluk se mohou v jiných situacích chovat zcela normálně, a nelze je vždy popsat jako zvířata s obecně úzkostlivou povahou/temperamentem.
Ostatní příznaky: choulení se, slinění, strnulost, destruktivní chování (např. pokusy uniknout, nebo se schovat), nevhodné vylučování (psi chovaní doma obvykle vylučují venku), pokusy o únik, sebepoškozování, nebo časté polykání.
Nejvhodnější metodou je prevence. Klíčem k prevenci výskytu strachu a úzkosti ve spojení s hlukem (i ostatních úzkostí/anxiet), je poskytnout štěňatům a mladým psům v časném věku možnost poznat širokou škálu rozmanitých zvuků v bezpečném prostředí.
V případě výskytu strachu či úzkosti ve spojení s hlukem je nejvhodnější časná intervence, protože jinak se pes učí z každé negativní zkušenosti spojené s hlukem, která u něj vyvolala strach a úzkost. Zmírnění úzkosti, dokud je odezva zvířete minimální (např. olizování pysků, zívání, pozorování okolí), může být prevencí rozvoje mnohem závažnějších stavů. Časná intervence je důležitá i proto, že bylo prokázáno, že psi trpící strachem z hluku mohou být vnímaví k dalším typům úzkostí/anxiet, např. k separační anxietě a celkové anxietě.
V mnoha případech se majitelé malých psů, kteří se bojí určitých specifických zvuků, mohou mylně domnívat, že jejich pes z toho "vyroste". Není však neobvyklé, že bez léčby se problém zintenzivňuje a rozšiřuje i na další různé zvuky. Ve skutečnosti jsou samovolná vyléčení neobvyklá, a dochází-li k nim, souvisejí většinou s nástupem hluchoty.
Dnešní dostupné terapeutické přístupy mohou být rozděleny takto: úprava prostředí, opatření k úpravě chování, potravní doplňky, ostatní medikace a farmaceutické přípravky. Ve většině případů je úspěšná pouze kombinace výše uvedených možností.
Za účelem pomoci psům trpícím strachem spojeným s hlukem jsou používány medicínské metody (podávání registrovaných léků), a ostatní metody (zahrnující např. potravní doplňky, feromony, rostlinné produkty). Tyto ostatní metody využívají podpůrné přípravky (ne-léky), které při schvalování neprocházejí stejným evaluačním procesem testování účinnosti a bezpečnosti, jako léky. Je důležité zeptat se Vašeho veterináře na nejlepší terapeutický přístup vhodný právě pro Vašeho psa.
Majitel může snadno provést úpravy prostředí, a tak psovi pomoci snížit frekvenci problému. Některé z těchto opatření také představují základ pro dlouhodobé řešení úzkosti a strachu z hluku.
Velmi účinná opatření jsou:
Opatření k úpravě chování jsou klíčem k vyřešení strachu z hluku u psa. Zahrnují obvykle systematickou desenzibilizaci, techniky zvané "Counter conditioning", a techniky zaměřené na naučení psa relaxaci tím, že jej odměňujeme za "relaxační" chování.
Nejprve by měly být vybrány zvuky, na které pes reaguje a kterých se bojí, a jim předcházející zvuky či situace. Poté by měly být seřazeny od těch, které jsou pro psa stresující nejméně, až k těm, které stresují psa nejvíce. Counter conditioning začíná s těmi nejméně stresujícími, ale v případě, že i tyto vyvolávají úzkost z hluku, může být před zahájením metody counter conditioning nejprve nutná systematická desenzibilizace.
Pro více informací kontaktujte svého veterináře, nebo specialistu na poruchy chování u psů.
Čti víceMedicínské a ostatní metody
Za účelem pomoci psům trpícím strachem spojeným s hlukem jsou používány medicínské metody (podávání registrovaných léků), a ostatní metody (zahrnující např. potravní doplňky, feromony, rostlinné produkty). Tyto ostatní metody využívají podpůrné přípravky (ne-léky), které při schvalování neprocházejí stejným evaluačním procesem testování účinnosti a bezpečnosti, jako léky. Je důležité zeptat se Vašeho veterináře na nejlepší terapeutický přístup vhodný právě pro Vašeho psa.
